Češi nevěří neziskovkám. Ale miliardy tečou

Víte, komu my Češi věříme úplně nejméně? Jestli tipujete politiky, tak jste vedle. Je to katolická církev a neziskovky. A není se čemu divit.

Katolická církev si o nedůvěru koleduje prakticky neustále. Teď aktuálně třeba tím, že kryla případy sexuálního zneužívání. Ale osobně mně církev příliš nezajímá. Věnovat se chci neziskovkám.

To je totiž specifická a velmi zajímavá oblast. Začnu tím, že rozhodně neházím všechny neziskovky do jednoho pytle. Bezpochyby existuje celá řada neziskových organizací, které dělají nesmírně záslužnou práci. Pomáhají nemocným, sirotkům, starým lidem, zvířatům, zachraňují rozpadlé památky. Lidé v nich pracují buď dobrovolně, nebo za velmi malé peníze.  Ti si zaslouží náš obdiv a podporu. Bohužel ale doplácejí na ty neziskovky, které záslužnou práci nedělají, jen halasně něco vykřikují, škodí a sosají veřejné peníze.

Proto je důvěra společnosti k neziskovám tak nízká. Podle zprávy Sociologického ústavu Akademie věd neziskovkám rozhodně důvěřují jen tři procenta lidí, 29 procent jim spíše důvěřuje, 32 jim spíše nedůvěřuje a 24 procent jim rozhodně nedůvěřuje. Dvanáct procent neví.

Můžou za to ty vykutálené neziskovky, které se, na rozdíl od těch opravdu pomáhajících, jen neustále cpou do médií, pořád něco požadují, napadají jiné, a samozřejmě potichoučku pobírají všelijaké granty a dotace.

Nejviditelnější jsou dvě skupiny. Jedna se věnuje „lidskoprávním tématům“, což v překladu znamená, že se nějakým způsobem podílejí na pašování migrantů do Evropy, nebo neustále na někoho útočí. Druhá skupina se označuje za ekologické aktivisty. Oficiálně chrání životní prostředí, ale ve skutečnosti se věnují spíše lobbingu, vydírání a inkasování veřejných peněz.

Asi nejhrůznějším výsledkem práce těchto „ekologických neziskovek“ je tzv. solární boom. Tedy podpora solárním elektrárnám, která nás všechny stojí stovky miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad před časem spočítal, že celkem daňoví poplatníci zaplatí na podporu těchto elektráren až bilion korun, tedy tisíc miliard, z nichž většina skončí v kapsách solárních baronů. Kolik z nich odkápne ekologickým neziskovkám, které tento nesmysl pomohly prosadit, to vědí jen ony samy.

Oblíbenou disciplínou ekologických neziskovek je také vydírání pod záminkou ochrany přírody. Zhruba od poloviny prosince jsou ve vazbě předsedové ekologických spolků Radim Lapšanský a Bohdan Svorník. Policisté je obvinili z přijetí úplatku a pokusu o vydírání pod záminkou ochrany přírody. Oba obvinění se věnovali připomínkování a zdržování řady projektů. Podle policejních vyšetřovatelů přijali oba zadržení ekologové úplatek minimálně v jednom případě. A to když oslovili firmu, která stavěla v Ostravě obchodní centrum. Když muži dostali desetitisíce korun, námitky stáhli.

Tyto vyděračské taktiky jsou známé prakticky ze všech možných staveb. Skoro vždy se totiž najde nějaký „vzácný brouk“, kvůli kterému se přece nesmí stavět tu dálnice, tu železnice, tam zase třeba nový most.

No a pak jsou tu samozřejmě dotace, které tyto neziskovky pobírají. To jsou obrovské peníze, které někam putují, nebo spíše mizí neznámo kde. Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že stát při poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím nevycházel v letech 2016 až 2017 z analýzy, jaké služby společnost skutečně potřebuje. A víte, kolik se jim poslalo? Stát v roce 2016 a 2017 rozdělil neziskovým organizacím 26,26 miliardy korun. To je ranec co? A víte, co ještě kontrolní úřad zjistil? No samozřejmě že porušení podmínek dotace. Kontroloři to zjistili u deseti ze 17 kontrolovaných příjemců dotací. Příjemci například nedodrželi rozpočet projektu, neprovedli aktivity, na které dostali dotaci, nebo zaplatili z dotace neuznatelné náklady.

Až zase budete slyšet, jak neziskovky něco vykřikují. Vzpomeňte si na tenhle článek.